Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)

Zajímavá novinka: vložky do bruslí POWERFOOT

Úterý, 01 Srpen 2017 20:22

Kanadské hokejové vložky do bruslí POWERFOOT nejsou klasické vložky pod chodidlo, ale nad nárt a prsty - do špičky bruslí.

Jak to funguje?

Vložka POWERFOOT zaplňuje záporný prostor ve špičce špičky na horní straně prstů. Tím se stabilizují prsty, čímž se zvyšuje stabilita nohy, kročejová síla a nakonec výkon skluzu. Hráči všech věkových kategorií a úrovně - mladí hokejisté, rekreační hokejisté i profesionální hráči - využívají tyto inovační hokejové vložky POWERFOOT.

Číst dále: Zajímavá novinka: vložky do bruslí POWERFOOT

 

Letní kemp je za námi

Úterý, 25 Červenec 2017 08:19

Letní hokejový kemp v Třinci je za námi. Byl jubilejní patnáctý, a tak bych chtěl v první řadě poděkovat všem dosavadním účastníkům a jejich rodičům. Bez Vás by naše snažení nemělo smysl.

Také všem trenérům bez výjimky, hlavně stálicím Stanislavu Vohrabalovi, Jozefovi Lucákovi, Daliboru Sedlářovi a Janu Daněčkovi, se kterými se společně léta snažíme pro mladé hokejisty udělat nezapomenutelný letní týden. Ať v Třinci, nebo předtím v Olomouci, Uherském Hradišti, Brumově-Bylnici a ve Znojmě.

Děkuji Ocelářům z Třince Dušanu Adamčíkovi a Marku Chmielovi, kteří nám poskytují perfektní podmínky na trénování. Kamarádům Darku Neralovi, Mladenu Jarčovovi, Matiji Ratkaji co ve mě vždy věřili.

A na závěr děkuji Jirkovi Dopitovi, legendě českého hokeje, který svojí účastí v Třinci pozvedl patnáctý ročník HTS Summer Hockey Campu o stupínek výš.

Slobodan Rusko

Fotky z kempu

Fotky z kempu - první den
Fotky z kempu - druhá část

   

K mimoklubovým aktivitám mladých hokejistů

Čtvrtek, 29 Září 2016 08:50

Velkou částí našich aktivit je pořádání soukromých kempů, tréninků a dalších akcí pro malé a mladé hokejisty, kteří mají chuť pracovat i mimo svůj mateřský klub. V této oblasti působíme už patnáctou sezónu, z původně téměř výlučně letních akcí se stává celoroční servis - rozhodli jsme se, že tuto sezónu nabídneme ve Šternberku hráčům v rámci Hockeytalentschool alespoň jeden trénink týdně zaměřený na hokejové dovednosti. Je přirozené, že o přínosu takových tréninků pro hráče jsme přesvědčeni. Ve všech špičkových hokejových zemích je tento druh mimo klubové aktivity vyhledáván a vítán. Na soukromé akce tohoto druhu dnes u nás i v zahraničí jezdí mnoho hráčů. Díky Bohu v naší zemi už dlouho v této oblasti existuje konkurenční prostředí, kvalita a cena rozhodují.

Také u nás postupně většina trenérů a funkcionářů v klubech pochopila, že tyto aktivity nijak nepodkopávají jejich práci. Naopak, vhodně ji doplňují, protože na klubovém tréninku není, zvlášť v našich finančních a časových podmínkách, možné se některým věcem věnovat podrobně, individuálně. Ať už jde o rozvíjení dovedností nejtalentovanějších, nebo naopak o dohnání handicapu hráčů, kteří jsou z jakéhokoliv důvodu pozadu.

Znovu zdůrazňujeme, že povinnosti v mateřském oddílu mají vždy přednost a v žádném případě nepodporujeme to, aby je hráči kvůli našim tréninkům zanedbávali! Dokonce se snažíme volit pro ně termíny mimo tréninkové dny v klubech, to je přirozené. Proto příliš nechápeme, že i dnes (i když v mnohem menší míře než dříve) narážíme u některých trenérů na odpor nebo nepochopení. Komu může vadit, že se někdo za své peníze a ve svém volném čase chce zlepšovat, zdokonalovat? Neuvědomují si totiž jedno: kdo orá pole mé, šetří pluh můj ;) Hráči se dovednostně zlepšují a nakonec i nešťastný trenér a jeho klub z toho těží.

Ještě názor odjinud: Mimoklubové aktivity a bravo Liberci či Pardubicím.

 

Aby vítězit chtěli hráči a ne trenéři

Středa, 28 Září 2016 19:08

Původně jsem měl v úmyslu začít psát na jiné téma, ale zahlédl jsem na webu článek, na který mi to nedá nereagovat: Nenechte děti vyhořet! apelují veličiny. Hru nesmí ničit výsledky, tvrdí Lener. Nechme stranou osobu pana Lenera, ostatně nejde o jeho soukromé názory, ale o závěry semináře, který byl doprovodnou akcí Světového poháru a pod kterými jsou podepsány kapacity světového hokeje.

"Jde o problém všech zemí včetně Kanady a Ameriky. Pokud rychle nenastartujeme osvětu a nedokážeme přesvědčit rodiče či nevzdělané trenéry, bude to mít na hokej velmi negativní dopad."

O co vlastně jde? Samozřejmě o děti. Toho, co se děje, jsem sám svědkem. Téměř každý rodič, často ňouma, který v mládí maximálně hrál kopanou s partou kluků z paneláku, řeší to, jak na tom kdo z party šestiletých kluků hokejově, fotbalově nebo plavecky je. Poměřují si pindíky a léčí své nesplněné chlapecké sny a pošramocené ego.

To samé bohužel platí u mnoha (možná většiny) trenérů. K čemu jinému slouží to, pokud trenér rozebírá výsledky osmiletých dětí veřejně na webu a dokonce v případě prohry hledá (a nachází) mezi nimi viníky, než k masírování jeho ega? Následně frustrovaní rodiče vyvíjejí tlak na své děti a vše se ještě zintenzivňuje.

Číst dále: Aby vítězit chtěli hráči a ne trenéři

 

Do života: o sebevědomí

Středa, 14 Září 2016 10:42

Názory na to, jak moc trénovat, kolikrát týdně nebo měsíčně a jak dávkovat zátěž ve které kategorii jsou pestré a výrazně se od sebe se liší. Trenéři a funkcionáři v klubech a také na svazové úrovni čím dál více mluví o tom, že v dnešním hokeji je třeba více tréninku na ledě i mimo led, než bylo třeba zvykem před lety. To nikdo nezpochybňuje: všichni úspěšní intenzivně cvičili, učili se u zapálených učitelů a byli v období svého rozvoje nadšeně podporováni rodinou. Ať už jde o vynikající sportovce nebo hudebníky.

Dnes se i díky internetu trenéři samostatně vzdělávají sledováním zahraničních tréninkových videí a studiem dalších materiálů na internetu. Přesto si dovolím tvrdit, že se ve vyspělém hokejovém světě trénuje lépe!!! V čem nejvíce ve výchově sportovců zaostáváme?

Existuje-li nějaký společný prvek pro týmové a individuální sporty, je to pozitivní motivační přístup a působení trenérů na děti i profesionály. Trenéři jsou vždy v dobré naladě, jsou nároční, ale zároveň přátelští, nejsou vulgární, ale dokážou zakřičet. V českých zemích se velmi často potýkáme s nízkým sebevědomím hráčů, malou bojovností nebo úzkostí, strachem ze selhání.

Typický americký sportovec - od nejnižších po elitní soutěže - těmito brzdami výkonu trpí v daleko menší míře či vůbec. Hlavním důvodem je americké školní, sportovní a pracovní prostředí, které je učebnicovou ukázkou výchovy k sebevědomí. Je to velký rozdíl proti podhodnocování českých dětí, které často trpí nedostatkem pochvaly, sebevědomí a bojového ducha. Trenér by měl většinu času v průběhu tréninku své svěřence chválit a povzbuzovat. Ve výsledku americký sportovec s horším technickým vybavením díky vysokému sebevědomí poráží lépe technicky nebo takticky připravené Evropany, kteří v okamžiku soutěže trpí nedostatečnou mentální odolností.

Zkrátka: trénink není jen o technickém provedení a zvládnutí předepsaných cvičení, ale i o přístupu k hráčům. Zvlášť u dětí, ale nejen u nich, by trenér/kouč měl být nejen odborník po sportovní stránce, ale také psycholog a především by měl být schopen empatie a pozitivního emočního působení na své svěřence.